Areál zámku a další památky obce Týnec

V obci Týnec a v jejím okolí se nachází celá řada dalších památek. Z nemovitých kromě objektů zámku, kostela a objektů kolem, to jsou sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého poblíž zámku, roubená chalupa u kostela, loretánská kaple v Loretě z r. 1711, zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého v lese V Oborách z poč. 18. stol., boží muka v Rozpáralce z r. 1575 a kámen s reliéfy ze stejných božích muk nyní uložený v Týnci č. p. 69. V Loretě je chráněná přírodní a technická památka – unikátní podzemní důl na vápenec. V obci je též několik staveb lidové architektury (např. kaple v Horní Lhotě, boží muka sv. Anny a v Rozpáralce. Je zde též poměrně mnoho zachovaných sakrálních křížů, nejstarší z r. 1843.

Zámecký park

V Čechách a na Moravě existuje přes 800 zámků a zámečků. Vybudování tak husté sítě šlechtických sídel má jistě své historické a společenské kořeny, avšak často zde spolurozhodovala i naše krásná a rozmanitá příroda. Proto také většina zámeckých budov navazuje na své okolí a tvoří s ním jeden celek. Za impozantním týneckým zámkem z počátku 18. století se táhne volně řešený park s ústředním stromořadím, většími palouky a věkovitým, velmi působivým, stromovím. V parku roste řada vzácných dřevin, mezi nimiž vyniká zejména jedle kavkazská, žlutopestrý tis, platan, červenolistý buk, sloupovité duby letní a cenné staré lípy. Park je na kopci a umožňuje krásný rozhled po kraji a projekt ZÁMEK TÝNEC, n.k.p. počítá do budoucna se stavbou rozhledny, která by poskytla téměř kruhový výhled na Šumavu, Pošumaví a vnitrozemí Čech. Rozhledna by se jistě stala dalším významným tahákem a zvýšila návštěvnost komplexu.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Mezi dominanty Týnce patří bezesporu i kostel z první poloviny 14.stol, zbarokizovaný v 17. století a v polovině 18. století. Věž přistavena kolem roku 1660 Vilémem Albrechtem Krakovským z Kolovrat. Na věži zvony z let 1666-1669, současné hodiny z r. 1932. Hlavní movité památky: hlavní oltář spodní část z roku 1630, horní z let 1660-70, vedlejší oltáře z 1. pol. 18. stol., křtitelnice z r. 1678, dveře z roku 1617, zázračná soška Madony s Ježíškem 1460-70 (z bezpečnostních důvodů není umístěna), obložení oratoře z r. 1674, balustráda 1730-51, varhany s erby z r.1805 aj.

Loreta

Zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. stol. (památka v současnosti ve vlastnictví církve evangelické-metodistické). Stavitelem byl pravděpodobně Antonín Gilmeti. Uvedena již na mapě z r. 1720. V r. 1783 zrušena, 1790 odstrojena a ponechána zkáze.

Loretánská kaple z r. 1711. V r. 1783 zrušena, stavba 1790 prodána Václavu Helmingerovi za 30 zl., na žádost občanů 1830-37 obnovena.

Důl na vápenec a vápenka u lorety

Pozoruhodné důlní dílo, tzv. Kolowratova štola, je geologickými odborníky a historiky hornictví považováno za skutečnou kuriozitu. Už v sedmdesátých letech 20. století prozkoumali a důkladně zaměřili toto pozoruhodné důlní dílo dva speleologové (Stanislav Tůma a Pavel Bosák); přitom zjistili, že důl má tři patra, z nich nejvyšší je dlouhé 100 m, střední patro je svou délkou 600 m, výškou 10m a šířkou 15m nejrozsáhlejší, spodní patro je 400m dlouhé. Při průzkumu byly nalezeny zbytky kolejnic, vozíků, výdřevy a úplný ruční výtah včetně vrátku. V posledním desetiletí se objevují záměry zřídit v dole léčebnu dýchacích potíží, zatím jsou však důlní prostory zimovištěm početné kolonie deseti druhů netopýrů. Existují snahy prohlásit Kolowratovu štolu za technickou památku.