Současnost

O zastavení devastace a zahájení procesu respektu vůči hodnotám památky se zasloužil až dnešní majitel objektu Jan Pelánek Lazarowitz, který již od roku 1999 směruje veškeré svoje úsilí a činnosti k rehabilitaci areálu a jeho obnově; pečuje o autenticitu místa v celku i detailu, důsledně používá tradiční technologie a zároveň od samého počátku záchranných prací pracuje na sjednocení s koncepcí využití památky pro kulturní účely.

Celková koncepce obnovy areálu zámku Týnec spočívá v dosazení Týnce na vrchol hierarchie barokních zámků, kteréžto místo z historických důvodů nikdy neměl, vzkřísit tento skvost středoevropské architektury a vyzdvihnout jej na úroveň plánovanou jeho původním stavebníkem hrabětem Maxmiliánem Norbertem Krakowským z Kolowrat (místodržící Království českého a rytíř Zlatého rouna). Například Doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. v knize Lokální a regionální kultura v České republice jej označuje za nejpodceňovanější stavbu v Čechách. První odezvou je nedávné zařazení stavby na seznam národních kulturních památek (zámek Týnec byl schválen k zápisu do seznamu národních kulturních památek na zasedání vlády ve středu 28. 5. 2014), které bylo nejen oceněním stavby, ale i přístupu k její obnově, kvality prací i budoucího využití.

Uskutečňovaná náplň – muzeum a galerie – je realizována bez jakýchkoliv dispozičních zásahů (mimo nezbytné sociální zázemí). Restaurována bude všechna dochovaná umělecká výzdoba. Doplněna bude nikoliv pseudohistoricky, nýbrž ve spolupráci s některými z nejvýznamnějších současných umělců. Vybavení bude podřízeno uvedeným účelům – muzeu, galerii a tvůrčí umělecké a restaurátorské práci.

Jednu z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších částí sbírky Jana Pelánka představuje dílo Josefa Váchala, jednoho z předních umělců své doby, spjatého s krajem jednak tím, že se narodil v nedaleké Milavči u Domažlic, tím, že z obce Olšany (v klatovském okrese) pocházela jeho první žena Máša, ale zejména tím, že kraj často navštěvoval a v Pošumaví nachodil stovky kilometrů.

Tyto (často i několikadenní) procházky jsou dokumentovány samotným umělcem v dochovaných mapách. Josef Váchal byl se ZÁMKEM TÝNEC spjat také častými pobyty a zpracováváním místních námětů v uměleckém díle. Je málo vhodnějších míst pro prezentaci tohoto západočeského rodáka a významného umělce.

Život občanů obce Týnec vždy ovlivňoval i dnes velmi ovlivňuje jak dříve panský zemědělský dvůr, tak i vlastníci a život v zámku. Pro občany to znamenalo dostatek pracovních příležitostí a následný rozvoj obce.