Tvrz Týnec

Malá vesnice Týnec na úpatí hory Úliště, 6 km jihozápadně od Klatov v nadmořské výšce 507 m, je viditelná ze širokého mnohakilometrového okolí. Vévodí jí nejen věž kostela, ale i mohutná masa barokního kolowratského zámku uprostřed vsi. Má bohatou minulost. Obec má části Horní Lhotu, Loretu, Rozpáralku a Týnec. V současnosti zde žije okolo 340 trvale přihlášených občanů.

Ves Týnec se řadí mezi nejstarší sídla v kraji. Toto dokládá i etymologie slova „týnec“, vzniklého ze slova týn (plot) a dříve znamenající „osadu obehnanou či chráněnou plotem“. Archeologický průzkum prokázal zdejší osídlení již v první polovině 9. a značné ve 13. století. Oblast náležela do kolonizačního území Vladislava II. (kolonizoval i blízké Klatovy), ten pak obec daroval klášteru sv. Jiří na Pražském Hradě, jež založil. Darovací listina se nezachovala, ovšem již v polovině 13. století byl vyhotoven opis, ve kterém se dočítáme, že roku 1227 byl Týnec v majetku kláštera benediktinek u sv. Jiří, který zde založil tvrz a nechal zde postavit kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, doložený roku 1352. Svatojiřský klášter vlastnil tvrz až do poloviny 14. století. Týnec byl pro klášter pouze malá část celkového majetku roztroušeného po celém území tehdejších Čech.

Není známo, jak se tvrz dostala do správy světských osob, jimž poté náležela již trvale. V 1. polovině 14. století Týnec získal rod vladyků, kteří se podle vsi nazývali „z Týnce“. Po r. 1420 v době husitských válek se Týnec stal součástí panství Klenová a v 1. polovině 16. století zcela zpustl.

Pustý Týnec od vlastníka Klenové v r. 1555 odkoupil rytíř Bořivoj Rochce z Otova. Postupně obnovil tvrz, poplužní dvůr a poddanými osídlil ves. Dosud jej připomínají boží muka z r. 1575 (v Rozpáralce).

Dědičky rytíře Bořivoje Rochce malé panství Týnec v r. 1584 prodaly Janovi Vidršpergárovi z Vidršperka na Lomci (členu panského stavu). Nový vlastník se s rodinou přestěhoval do Týnce. Se svou druhou manželkou Alenou z Běšin postupně obnovoval týnecký gotický kostel z první poloviny 14. století. Kromě jiného jej připomínají bohatě vyřezávané dveře kostela z r. 1617.

Vzhledem k nedostatku podkladů je těžké dnes určit, kde původní gotická tvrz stávala. Odborníci se domnívají, že gotický objekt lze lokalizovat severně, přímo za budovu barokního zámku, na vyvýšeném místě. To je v současnosti pokryto asfaltovou vrstvou z doby působení Československé lidové armády. V budoucnu budou tyto vrstvy odkryty a s velkou jistotou můžeme počítat s objevením alespoň základů gotické tvrze. V návaznosti na stupeň zachování se pak bude řešit i jejich zpřístupnění návštěvníkům zámku v Týnci.
Zásadní posun vnesl archeologický výzkum čestného dvora, probíhající od roku 2003, jenž ztotožnil tzv. „Amthaus“ (neboli úřednický dům v Týnci čp. 2 ve východním sousedství nového zámku) a starý zámek (tj. renesanční tvrz).